Dostávám se do areálu a na scéně právě řádí thrash/deathmetalové komando JUNGLE ROT. Chvilku zjišťuji, jestli má smysl na kapelu setrvat a docházím k závěru, že nikoliv. Ničím výjimečný set věčně druholigové deathmetalového hráče.

Jsem upřímně překvapen, kolik přihlížejících už na místě nyní je. Na rozjížděcí party je to velmi slušné, mám pocit, že už teď je více jak polovina kapacity areálu naplněna. Další kapela, vyplňující čekání na TESTAMENT, se jmenuje E.N.D. a jsou tím samým jako JUNGLE ROT. Jen se pohybují v kolbištích jiného žánru a jsou ze starého kontinentu. Chorvati se snaží o modernější pojetí, ve kterém do sebe mísí hardcoreové a metalové vlivy, a celkem se jim to daří, ale ani za čerstva mého vědomí si nedokáží dlouho udržet moji pozornost.

To se s přehledem podařilo až zástupcům moravskoslezského velkoměsta. MALIGNANT TUMOUR se rozhodli pojmout koncert s trochu větší pompou a tak na scénu natahali spoustu ohnivých efektů. Při koncertě proto tryskají třímetrové plameny a odpalují se rakety. Popravdě jsem z toho měl trochu zvláštní pocit. Jejich set na letošním Obscene Extreme byl o několik levelů výš. Kapele více než prospěl bezprostřední kontakt s publikem, které MALIGNANTY stále pohánělo a „inspirovalo“. Brutal Assaulťácké vystoupení na mě působilo více zabržděně a ačkoliv jsem si ohňostroj užil, tak mám stále pocit, že ostravská mlátička ho nepotřebuje, a pokud si myslí, že s podobnými efekty budou větší kapelou, tak… NEBUDOU. Počátek setu tvořily skladby z nového alba „Overdose & Overdrive“ a závět patřil osvědčeným hitovkám jako „Earthshaker“, „We Are Metal“ nebo kultovní hitovce „Saddam Husein Is Rock ´n´ roll“.

Na TESTAMENT si musel člověk počkat. Některé nástroje zvučí i čtyřikrát, zpěv minimálně pětkrát. Díky tomu se nabírá skluz a kapela vykopává pětadvacet minut po avizovaném začátku. Navzdory tomu, že již při pětiminutovém zpoždění po scéně běhá principál Brutal Assaultu Tomáš a zuřivě ukazuje týmu kolem kapely hodinky. (RIP)

Když jsem v reportu z březnového vystoupení TESTAMENTv pražské „Nové chmelnici“ volal po podstatně větším pódiu pro kalifornský kolos, jistě jsem byl přesvědčen, že větší prostor přidá vystoupení skupiny také daleko větší šťávu. Jak ale ukázal středeční josefovský večer, nebylo tomu tak. Setlist, napůl věnovaný aktuálnímu albu a staršímu materiálu, byl prakticky totožný, hrací doba jakbysmet, jen jakoby tomu všemu chyběla definitivní zážehová jiskra, bez níž TESTAMENT (a paradoxně právě na rozdíl od „Chmelnice“) ne a ne vzplanout. Alespoň, že dívat se na Geneho Hoglana v akci člověka nejspíš nikdy neomrzí. (Louis)

HENTAI CORPORATION sleduju už poměrně dlouho, ale nějak se mi tahle banda rockových šimpanzů vyhýbala. O kapele kolem mne profičelo mnoho velmi různých názorů na jejich koncerty. Týkaly se hlavně chování jejich zpěváka a jeho obhroublosti.

Takže vážení. Pokud na mě bude hrubý uvřeštěný a chlupatý rockový opičák, jakým je Radek Škarohlíd, tak mi to asi bude úplně jedno. Takových frontmanů prosím více. Svým charisma a energií bez problémů utáhl celý koncert a já se nestačil ani minutu nudit. Navíc to jeho „píčování“ mi přijde natolik přirozené, že si vlastně už po prvním koncertě nedokážu HENTAI CORPORATION představit jinak. I MALIGNANTI se svým „Jste připraveni?“ (snažící se o českou verzi „Are You Ready?“) zněli toporněji než Radek, který to samé řekl větou „tak co mrdky, dáme si další sračku“, navíc hlasem, který ve mně vzbuzoval dojem, že na mě mluví nějaké nasrané plyšové zvířátko z nedělního ranního dětského programu.

Hudebně thrashující mix sedmdesátých let a všemožných extrémů s plným nasazením a výtečně zahraný. Kotouly metající Škarohlíd dokázal přesvědčit, že skvěle zvládá několik hlasových rejstříků a i hitovku „No More Love“, kterou z části zpívá Kurz z ATARI TERROR, odzpíval tak, jako by tak Kurz s ním byl. A vlastně i ty velehory vulgarismů k tomu tak nějak patřily. Rebelující rockeři, kteří jsou pevně zaryti čtyřicet let zpátky v rockové historii dokázali dát hudbě svých otců nový facelift a odprezentoval ji tak, že i TESTAMENT mohli blednout závistí. Několikrát jsem si při jejich setu vzpomněl na hipísácké hammondkové grindery ANALBATROS. Z mého pohledu HENTAI CORPORATION převálcovali i TESTAMENT. (RIP)